Májka

Domorodci ze vsi debatují, co to ještě stavíme. Nikdo nechápe účel garáže s obytným podkrovím, když polskou plechovou můžem mít za pětadvacet 🙂 Pořád věřím, že to užijem nejen jako skládku bordelu, ale i na to příležitostné spaní početných návštěv, nebo já na prostorově náročné koníčky :-). Jako obvykle nejvíc válčíme s časem. Včera se dozdily štíty a pak má zedník čas až někdy v červnu nebo červenci. Tesaři dodělaj střechu až někdy…

Přesně vidíme, jak by to probíhalo, kdybychom se pustili do stavby domu jinak než na klíč. Ta síť známých z fotbalu nebo od hasičů, kámošů z hospody, bývalých spolužáků a sousedů souseda, přes kterou se sežene a zařídí všechno nám prostě chybí

Vzhledem k plánovaným drenážím a chodníčkům je zahradnická euforie držena dost zkrátka, ale aspoň něco už letos …

Za kamna vlezem

Venku je nějakých -3°C.

Uvnitř 21°C. Kromě kuchyně. V té je při našem příchodu z práce denně neuvěřitelných 16°C. V energeticky úsporném domě 21.století. V době kdy existují všelijaká čidla, řídící systémy a nejrůznější ventilační klapky je systém odvodu vodních par vyřešen otvorem ve zdi, kterým táhne jako blázen. Kuchyňář je zodpovědný za kuchyň a digestoř “po trubku” a navrhuje otvor zaslepit a koupit digestoř s uhlíkovým filtrem. Bezva.

Už jsme museli vyklidit byt. Věci dáváme na půdu. Ano, na tu půdu, kde loni zplesnivěl krov a od té doby čekáme na někoho od Woodsystému, kdo dřevo přijde odborně ošetřit fungicidním prostředkem. A kde nic tu nic. Ani to blbé savo v rozprašovači.

Pokud se zajímáte jak pokračují ostatní reklamace, tak správně: nijak. Ani okno, ani vruty vyškubnuté ze zdi… Intervaly mezi telefonáty se prodloužily ze dnů na týdny a měsíce. Za nabídnutých 10.000,- ani tu chodbu nevymalujem natož pak sehnat sádrokartonáře, nehledě na tu pakárnu a čas strávený hledáním a domlouváním. Protože někdo, koho jsme už zaplatili, neodvedl svou práci dobře, tak já budu mít svůj volný čas strávený lítáním a zařizováním? Nehledě na to, že čím je to tu zabydlenější, tím šílenější bude to broušení a úklid.

Radon je (naší vinou, já z toho mam hrůzu jak to dopadne a R.se ještě nedokopal) stále nezměřen.

Tož tak. Bonusový postřeh: když fouká, tak to v celém baráku rumpluje, rachtá a ozývají se kovové zvuky, jako kdyby se prohýbala ta sádrokartonová kontrukce . V ložnici je to nejzřetelnější, tam to rachtá při jakékoli změně tlaku vzduchu v místnosti, třeba při prudkém otevření dveří.

Věc, která se povedla a daří se ji pomalu formovat do původně plánovaného stavu je elektroinstalace. Už umí třeba stisknutím vypínače v předsíni vypnout světla v celém přízemí. Nebo povypínat světla v podkroví přes mobil. Nebo přes PIR čidlo poznat, že je dostatečná tma na aktivaci pohybového čidla na světlo před vchodem. Cajk.

Napůl

Na cihly jsme čekali tři týdny. Teď čekáme na stropy a na cihly na pozednici. Stavebniny jsou vyprodané. Svět se zbláznil.

Nicméně nejpodstatnější novinka:

Garáž … bazén … vlastně garáž

Tak dnes nejdřív nějaká ta aktualizace fotodokumentace: sokl here

Pochopitelně, že celé léto nepršelo do té doby, než jsme se pustili do stavebních prací. Pak to chvíli vypadalo, že jsme chtěli garáž a postavili jsme omylem bazén. A pak to stavidlo dočasně zastavili a podařilo se to o kousek zvednout:

20180909_191744

V týdnu natahali trubky – jakože budoucí odpady, dnes přesunuli dovnitř do prostoru vymezeného šalovkami půl haldy hlíny a celou zbývající kopici štěrku a máme připraveno na betonování základové desky (dá-li pánbůh s počasím a betonárka).

 

Po žních jdeš k Turkovi

Shrňme si to: dřevostavbu jsme volili zejména kvůli rychlosti – představa že budeme bydlet do čtyř měsíců od kopnutí neboli v červenci začneme v prosinci bydlíme, na jaře se dotáhne bordel okolo baráku a v létě máme sezónu k dispozici byla prostě skvělá.

Praxe: máme roční výročí za sebou. Z věcí k dodělání na baráku ke dnešnímu dni Woodsystému stále chybí sokl, reklamace výkvětů na fasádě a reklamace sádrokartonů uvnitř. Komunikují stylem ujišťování, že na nás nezapomněli a vždycky ujistí, že předtím, než k nám pojedou, tak se někdo ozve, aby se s námi domluvil, co je třeba udělat a aby byl někdo doma třeba to převzít nebo tak něco. (Pana Prince po žních odeslali k Turkovi, pravděpodobně. ) Nicméně proč zdůrazňuju tu bezva komunikaci: dneska děti volaly, že se na baráku objevilo auto, z něho vyskákalo pět maníků a něco tam dělaj. Tož tolik k tomu domluvit se předem. Maj kliku, že ještě nemáme plot, jinak tam stepujou před zamčenou brankou do pěti, než my přijedeme z práce.

Na velký bagr jsme čekali a čekali,  až nakonec došla trpělivost, zavolali jsme tomu týpkovi, co nám tahal internet a on se dostavil tuším druhý nebo třetí den s něčím, co připomíná takové ty hračky na pískovišti nebo splašený gauč. Místo dvou hrábnutí velkého bagru to dělal celý den, ale základy na garáž jsou hotové. A při jednom prohrábl ten přítok ke vsaku, takže jsme v testovacím provozu jestli tahle varianta bude fungovat lépe nebo to ještě upravíme. Děti měly slíbeno, že s nima strávíme aspoň týden, zedník prohlásil, že nás k ničemu nepotřebuje, takže jsme odjeli pryč a po návratu nás čekaly vybetonované základy. Včera se chlapi domluvili, kde bude v garáži nula a jak bude výška vůči baráku, což se dneska hodilo, protože ti, co se zjevili, že budou dělat sokl, mohli dostat přesné instrukce na centimetry, jak kde co. Kromě toho, že řešíme školu a občanku pro starší miminko a takové všelijaké věci teda ještě budem shánět šalovky a beton, aby toho nebylo málo.  Jsme se dva měsíce tak nějak potloukali, tak teď bude mobilizace, aby se to zprůměrovalo. 🙂

Jo a aby to bylo úplně veselé, tak jsme od kamarádky, které zemřela maminka a ona po ní vyklízí byt, dostali žebřiny, které v našem sádrokartonovém domečku je trochu problém přimontovat, nicméně děti se pro ně naprosto nadchly a hrozně je potřebují.

Z drbů ostatních:

požádali jsme o přidělení čísla popisného. Protože bez toho nemůžeme mít ani popelnici a to vožení igelitek do města je přes veškerý náš “bio eko třídím tedy jsem” životní styl fakt otravné. R. si byl popovídat s paní starostkou. Varianta větve kanalizace v cestě nad námi stále platí, pokud bude správná konstalace hvězd, dotací a politické vůle (protože se blíží volby do obecních zastupitelstev a nové zastupitelstvo nemusí mít ty priority stejně). Prozatím to vypadá, že do roka a do dne se možná uvidí. To je krásná česká varianta řádu a životních jistot.

 

Hoří léto (a plán)

Já jsem zaregistrovala jen tak na půl ucha, že se něco dělo, když osazovali síta – včera mi to R. ukázal. Naši pergolu díky tomu, že na ní není žádné zavětrování jde rozhoupat JEDNOU RUKOU! Jako WTF!?!

Okolo domu šmejdí geodeti – zdá se, že plán vodovodní přípojky pro domky za cestou se bude konečně realizovat.

Dokoupili jsme stůl do pracovny. Doplnili jsme regály do šatny a pod schodiště (čekání na obkladače, aby udělal sokly jsme vzdali, ale nesmí se zapomenout na ten sprcháč nahoře, aby pod něj nešel bordel), ale jinak pořád bydlíme mezi milionem krabic. Truhláři byli včera zkoušet pult do koupelny a obložení schodiště. Díky pravoúhlosti našich úhlů jim to opět nesedlo, takže si označili, kde co ještě zbrousit a pokračování příští týden.

Doladění sítí furt nic … je třeba to urgovat.

Trochu jsme změnili systém přepadu vody z čističky do nádrže, aby to nebylo tak hlučné. Ucpaný odtok nám pořád nějak časově nevychází to předělat.

Podařilo se nám domluvit zedníka, který se chytí garáže. Bagrista klasicky z ničeho nic volal “co třeba zítra?” – nemáme to rozměřené (geodeti budou zaměřovat barák pro katastr až příští týden), máme tu návštěvu, takže jsme mu řekli, že nemůžeme a budeme se modlit, aby až budeme moct my mohl on.

Ale takové buřty na ohni po práci nebo kafe večer venku, to už se podařilo – proto jsme se do toho všeho vlastně pustili. Jen houšť!